„Chtělo by to něco neotřelého. Domnívám se,
že tématický LARP, třeba se zaměřením na svět Sherlocka Holmese by byl tím
pravým řešením!“ pronesl jsem náhle, potahujíc z dýmky ve svém
pohodlném křesle.
„To by mohlo!“, zvolal můj kolega, a teprve pak si uvědomil, že jsem vyjádřil jako ozvěna jádro jeho nejniternějších myšlenek; i napřímil se a zíral na mě ve vrcholném úžasu. „Co to má znamenat?“
Potěšen vzbuzeným zájmem jsem mu osvětlil situaci. „Vždyť šlo jen o povrchní dedukci, milý kolego. Článek v novinách, který jste právě dočetl, významný pohled z okna na Moravské náměstí a nervózní klepání prsty do stolku. To vše vede k jedinému závěru – opětovně myslíte na festival, který chcete uspořádat v tomto krásném městě. A stále nemáte dobrý motiv.“
„Máte pravdu,“ odvětil „ale LARP…, na to by šli určitě jen mladí nebo studenti, co většinu času tráví u pc nebo televize a pak by byli v reálném světě dezorientovaní. Návštěvníci kulturních akcí, festivalů, divadel by myslím nebyli ochotní. A ta tématičnost, vždyť kdo ještě dnes čte literaturu, navíc z osmdesátých let devatenáctého století!“
„No, sám si nemyslím, že by potenciál návštěvnosti závisel dominantně na těchto faktorech. Osobně bych měl za to, že s každou další návštěvou divadla roste pravděpodobnost účasti o řekněme 2% a vliv trávení času u pc na ochotu navštívit navrhovanou akci je tím větší, čím větší je čtenářská vášeň člověka. Ostatně, mám tu psaní od mého dobrého přítele Ragnara Frische. Možná má v ruce nástroj, který by nám mohl v řešení tohoto problému pomoci.“
„To by mohlo!“, zvolal můj kolega, a teprve pak si uvědomil, že jsem vyjádřil jako ozvěna jádro jeho nejniternějších myšlenek; i napřímil se a zíral na mě ve vrcholném úžasu. „Co to má znamenat?“
Potěšen vzbuzeným zájmem jsem mu osvětlil situaci. „Vždyť šlo jen o povrchní dedukci, milý kolego. Článek v novinách, který jste právě dočetl, významný pohled z okna na Moravské náměstí a nervózní klepání prsty do stolku. To vše vede k jedinému závěru – opětovně myslíte na festival, který chcete uspořádat v tomto krásném městě. A stále nemáte dobrý motiv.“
„Máte pravdu,“ odvětil „ale LARP…, na to by šli určitě jen mladí nebo studenti, co většinu času tráví u pc nebo televize a pak by byli v reálném světě dezorientovaní. Návštěvníci kulturních akcí, festivalů, divadel by myslím nebyli ochotní. A ta tématičnost, vždyť kdo ještě dnes čte literaturu, navíc z osmdesátých let devatenáctého století!“
„No, sám si nemyslím, že by potenciál návštěvnosti závisel dominantně na těchto faktorech. Osobně bych měl za to, že s každou další návštěvou divadla roste pravděpodobnost účasti o řekněme 2% a vliv trávení času u pc na ochotu navštívit navrhovanou akci je tím větší, čím větší je čtenářská vášeň člověka. Ostatně, mám tu psaní od mého dobrého přítele Ragnara Frische. Možná má v ruce nástroj, který by nám mohl v řešení tohoto problému pomoci.“
 |
| Velký učitel a rádce Ragnara Frische |
Vytvořený
ekonometrický model se všemi uvedenými proměnnými dosahuje koeficientu
determinace o hodnotě 86,27 a společná variabilita
proměnných je tak schopna vysvětlit 86,27 % variability regresantu. Na základě výsledků
F-statistiky je rovněž možné zamítnout hypotézu o nevýznamnosti celého modelu
(p-hodnota dosahuje 1,90e-06).
Model však obsahuje řadu zcela evidentně statisticky nesignifikantních proměnných. Metodou postupné eliminace od proměnných s nejvyšší p-hodnotou je možné dosáhnout stavu, kdy se v upraveném modelu budou vyskytovat pouze regresory statisticky signifikantní (s p-hodnotou ˂ 0,1).
Regresní model zahrnuje úrovňovou konstantu, tudíž je splněn předpoklad nulové střední hodnoty náhodných složek. Všechny provedené testy heteroskedasticity hovoří o nepřítomnosti heteroskedasticity, kdy se vypočítané p-hodnoty pohybují nad hladinami významnosti 0,1, 0,05 i 0,01 a nelze tak zamítnout nulovou hypotézu [H0: v modelu se nenachází heteroskedasticita (náhodné složky mají stejný rozptyl)]. Předpoklad je splněn.
Model však obsahuje řadu zcela evidentně statisticky nesignifikantních proměnných. Metodou postupné eliminace od proměnných s nejvyšší p-hodnotou je možné dosáhnout stavu, kdy se v upraveném modelu budou vyskytovat pouze regresory statisticky signifikantní (s p-hodnotou ˂ 0,1).
Regresní model zahrnuje úrovňovou konstantu, tudíž je splněn předpoklad nulové střední hodnoty náhodných složek. Všechny provedené testy heteroskedasticity hovoří o nepřítomnosti heteroskedasticity, kdy se vypočítané p-hodnoty pohybují nad hladinami významnosti 0,1, 0,05 i 0,01 a nelze tak zamítnout nulovou hypotézu [H0: v modelu se nenachází heteroskedasticita (náhodné složky mají stejný rozptyl)]. Předpoklad je splněn.
Využita jsou
průřezová data, kdy se tak nabízí automatické očekávání naplnění předpokladu o vzájemné
nekorelovanosti reziduí. Tvrzení však lze i dokázat. Z odhadnutého
modelu je možné v programu Gretl uložit rezidua a dále s nimi
pracovat v souladu s definovaným vztahem.
I v rámci upraveného modelu se rezidua nacházejí v souladu s předpokladem o normalitě rozdělení, kdy testová statistika chí-kvadrát nabývá p-hodnoty 0,9885 (s hodnotou reziduálního rozptylu 16,012) a nelze tak zamítnout hypotézu H0 o normalitě (normálním rozdělení) reziduí. Ze samotné povahy dat rovněž vyplývá naplnění předpokladu o vysvětlujících proměnných jako nenáhodných veličin.
Multikolinearita modelu je únosná za předpokladu, kdy jsou všechny dílčí koeficienty determinace z pomocných regresí menší než koeficienty determinace z hlavní regrese. Tato podmínka je splněna za stavu 0,837639 ˃ R2age-ded a v modelu se tak skutečně multikolinearita nevyskytuje. Tento výsledek je potvrzen i prostřednictvím testování faktorů zvyšujících rozptyl (VIF – vícečetný korelační koeficient mezi proměnnou a ostatními nezávisle proměnnými), které se pohybují v blízkosti minimální hodnoty = 1,0.
I v rámci upraveného modelu se rezidua nacházejí v souladu s předpokladem o normalitě rozdělení, kdy testová statistika chí-kvadrát nabývá p-hodnoty 0,9885 (s hodnotou reziduálního rozptylu 16,012) a nelze tak zamítnout hypotézu H0 o normalitě (normálním rozdělení) reziduí. Ze samotné povahy dat rovněž vyplývá naplnění předpokladu o vysvětlujících proměnných jako nenáhodných veličin.
Multikolinearita modelu je únosná za předpokladu, kdy jsou všechny dílčí koeficienty determinace z pomocných regresí menší než koeficienty determinace z hlavní regrese. Tato podmínka je splněna za stavu 0,837639 ˃ R2age-ded a v modelu se tak skutečně multikolinearita nevyskytuje. Tento výsledek je potvrzen i prostřednictvím testování faktorů zvyšujících rozptyl (VIF – vícečetný korelační koeficient mezi proměnnou a ostatními nezávisle proměnnými), které se pohybují v blízkosti minimální hodnoty = 1,0.
Dle získaných výsledků je možné vyslovit očekávání, že potenciální návštěvnost LARP Holmes závisí v určité míře na faktorech věku, počtu přečtených knih, počtu hodin strávených u pc, návštěvnosti biografu, divadla a schopnosti deduktivního myšlení.
Nelze však odhlédnout od jistých slabin prezentovaného modelu, které ovšem spadají k podstatě vlastního šetření, nikoliv k uplatnění ekonometrických nástrojů. Otázka preferencí spotřebitelů se řadí mezi veličiny, které není možné zcela popsat výlučně matematickými prostředky s úplnou kvantifikací všech relevantních prvků. Další možné úskalí přináší zkreslení získaných výsledků formou nepravdivých nebo nepřesných odpovědí respondentů.
Nicméně dosažené výsledky nabízejí prostor pro navazující šetření, u nichž by bylo vhodné se hlouběji zaměřit na definované vztahy. Nabízí se tak např. otázka, zda by vystupovala jako relevantní proměnná ta, která přinese zohlednění tematičnosti u faktorů book nebo thea vzhledem k zaměření plánované LARP akce, atd.
„Došli jsme zdárnému cíli. Nyní víme, na kterých faktorech z námi původně zvažovaných závisí potenciál návštěvnosti a akci lze vhodně zacílit.“ Zhodnotil jsem výsledek provedené práce.
Můj kolega jen neúspěšně skrýval okouzlení z aplikace nového nástroje, „Dejme tomu, ale ten negativní korelace k dedukci, to mi smysl nedává.“
„Inu“, odvětil jsem „člověk vládnoucí deduktivním myšlením povětšinou nalezne zalíbení v některém náročném oboru, např ekonomii nebo ekonometrii včetně a nepotřebuje pak nahrazovat naši složitou realitu za zjednodušený konstrukt hodný leda kratochvíli.“
Žádné komentáře:
Okomentovat