Postmobilní éra

Do roku 2012 byla situace na trhu mobilů jednoduchá - Nokia, pak dlouho nic a až ti ostatní. Od roku 2012 je situace na trhu mobilů také jednoduchá - Samsung nebo Apple. Netíhnu k sektářství a nejsem ochoten platit většinu kupní ceny za značku, takže v kapse nosím Galaxy S4 mini. Důležitá část je "v kapse nosím", protože mobilnost mobilů je pro mě důležitým kritériem. Pouzdra na opasek nebo šňůra na krk či pánská taška mě nikdy neoslovily, takže mobil se mi prostě musí vlézt pěkně do kapsy. Což je u vlajkových lodí stále větší problém.

Aktuální vlajková loď Samsung Note 7 (mimochodem s velmi vydařenou propagací ala Christoph Waltz) je phablet, takže velikost je pro tuto kategorii přístrojů rozumná. Avšak u mobilů se začínají rozměry phabletům nebezpečně přibližovat. Vždycky tomu ale tak nebylo a byly časy, kdy platilo, čím menší, tím lepší (ala "co to máš kurva za cihlu? hehehehe...").

Nokia 3510i byla hitem, kterým jsem vystřídal Motorolu T2288R a na dlouho zůstal u Nokie. Psal se rok 2003 a barevný displej na mobilu bylo pro uživatele něco jako sci-fi, které Nokia navíc dokázala zabalit do atraktivního designu (má oblíbená kombinace oranžová - modrá). Boční plochy měly dokonce podsvícení. Dodnes jeden z nejkrásnějších mobilů, co byl kdy vyroben.

O další revoluci se postarala Nokia 6600, která měla fotoaparát! Dívky omdlévaly a muži tiše záviděli. Fotoaparát zvládl až rozlišení 0,3 MPx (640 x 480) a dokonce i natáčení videa o rozlišení 176 x 144). Bylo však třeba dávat si pozor na osvětlení, protože blesk byl stále na poli mobilů pouhým snem.

Nokia N70 udržela laťku nastavenou 6600 a přidala blesk, a to rovnou xenonový, který se stal signifikantním prvkem Nokie. Rozlišení se navýšilo na 2MPx a Symbian dosáhl vrcholu v otevřenosti systému a přizpůsobitelnosti uživatelem.

Pomyslný vrchol nastal u modelu N82, který upgradoval N73 o paměť 132 MB, RAM 128 MB a procesor ARM1136 pracující na frekvenci 332 MHz. Systém šlapal svižně a v kombinaci s 5MPx fotoaparátem a opět xenonovým bleskem se jednalo o bezkonkurenčně nejlepší mobil na trhu, alespoň v oblasti fotomobilů určitě.

Finská mašinerie začala haprovat u N86 8MPx (Nokia vědoma si své konkurenční výhody implementovala rozlišení fotoaparátu přímo do názvu), která se měla stát opět blockbusterem. Poprvé se dostalo na Amoled displej, který poslal svými kvalitami TFT displeje do šrotu a oboustranně vysouvací konstrukce byla technicky bezvadná. Určitě nejpraktičtější a nejkompaktnější mobil z vlajkových lodí. Avšak za cenu absence xenonového blesku (užit byl dvoudiodový), což příznivci Nokie, navyklí na to nejlepší, neuměli jen tak odpustit.

A to už na scénu vstupuje Samsung a Android nabírá na přízni. Nokia N8 přichází se zpožděním a Symbian už ve světě "internet of everything" nestačí. Nokia 808 už je vyložený debakl (a spíše úzce zaměřený přístroj) a Samsung Galaxy S3 nastupuje na trůn s vyzyvatelem Apple za zády. Nokii kupuje Microsoft a vysílá do světě jeden zaměnitelný monolit za druhým.

Samsung Galaxy S4 mini je výborný. Barevnou kombinací připomíná 3510i a výbavou splňuje všechny běžné nároky. Práce s internetem je svižná (kupodivu svižnější než na větší Galaxy S4, kterou jsem si koupil původně, ale kvůli velikosti ji využívám jako tablet), systém mi zatím ani jednou nespadl, v nastavení se můžu porýpat takřka v čemkoliv a Android je platformou s bezbřehými možnostmi. Novější modely už pak spíše přidávají drobnosti, než by vyloženě inovovaly něčím tak převratným jako byl barevný displej, foťák v mobilu nebo stereoreproduktory. A hlavně, i když současná vlajková loď Galaxy S7 Edge působí atraktivně, jedná se o rozdíly asi jako u přestupu z Ferrari 458 na 488 GTB nebo z McLaren 570S na 650S.