Best of 1955 - 2015

Konec roku opět přináší žebříčky toho nejlepšího. Pokud byl filmový rok 2015 něčím specifický, pak návratem nebývalého množství kultovek (Star Wars, Terminator, Mad Max, Bláznivá dovolená, Jurský park). Zejména Mad Max brázdí čelní místa letošních příček. Ode mě si může pomyslnou cenu převzít Matthew Vaughn a jeho Kingsman, který je zábavný, dravý, chytrý, vtipný a v rámci žánru inovativní. Všechno do sebe zapadá a funguje, Vaughn udělal pro upadající "bondovský" žánr totéž, co svého času prostřednictvím Hvězdného prachu pro pohádky.

Zmínku si také zaslouží Ovečka Shaun, Purpurový vrch a Osm hrozných (moje spolubydlící pak ocenila Popelku, Bez kalhot XXL a Sedm krkavců). Proč se ovšem zabývat pouze jedním rokem, když význam 2015 v kontextu filmového světa přináší podstatně hlubší dozvuk ala best of 1955 - 2015:

Voskové muzeum (1988) o Návrat do budoucnosti (1985) o Sherlock Holmes (2009) o Smrtelné zlo (1981) o Dobyvatelé ztracené archy (1981) o Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka (2005) o Vidocq (2001) o Přízraky (1996) o Noc hrůzy (1985) o Avengers (2012) o Taxi (1998) o Adéla ještě nevečeřela (1977) o Sweeney Todd (2007) o Noční můra v Elm Street (1984) o Inception (2010) o Muž se dvěma mozky (1983) o To byl zítra flám (2010) o Hodný, zlý a ošklivý (1966) o Strážci galaxie (2014) o Braindead (1992) o Malý krámek hrůz (1986) o Nespoutaný Django (2012) o Tajemství hradu v Karpatech (1981) o Kingsman (2015) o ReAnimator (1985) o Hvězdný prach (2007) o Noc husí kůže (1986) o Krotitelé duchů (1984) o Piráti z Karibiku (2003) o Čarodějky z Eastwicku (1987) o S čerty nejsou žerty (1984) o Život Bryana (1979) o Na Hromnice o den více (1993) o Hanebný pancharti (2009) o Rocky Horror Picture Show (1975) o

V seriálech vynikal zejména Ash vs. Evil Dead, kterému se podařilo plynule navázat na už skoro klasickou trilogii s uchováním si svěžího ducha mixu horroru s komedií. Freddy se Stuartem byli o dva roky starší a nevrlejší v další sérii Vicious a Broadchurch opět v každé epizodě dramaticky gradoval jako realistický protipól oproti nikotinovými náplastmi polepenému Sherlockovi:

Doctor Who (1974 - 1981, 2005 - 2010) o Cesta do neznáma (1995 - 1997) o Vicious (2013 - 2015) o Sherlock Holmes (1984 - 1994, 2010 - 20??) o Futurama (1999 - 2015) o Torchwood (2006 - 2011) o Kačeří příběhy (1989 - 1992) o Rick a Morty (2013 - 20??) o Příběhy ze záhrobí (1989 - 1996) o Broadchurch (2013 - 2017)

Vražda na Vánoce!

Divadelní prostředí je víceméně nedílnou součástí naší domácnosti a je pochopitelné, že zločin se nevyhýbá ani tomu roztodivnému světu jurodivých existencí. Jeden člen divadelního ansámblu je vrahem a musí být odhalen, než svůj čin zopakuje na někom jiném....

 

 

Zatímco v nočních až ranních hodinách 24. 12. 2015 jsme se zabývali případem otravy (jdouc proti mainstreamovému proudu jsem letos zaměnil tradičního smaženého kapra se salátem za FR, Ondasetron, Helicid a další alternativní preparáty podávané i. v.), na Štědrý večer došlo rovnou na vraždu.

 

 

Murder in Greenrock Village Theatre přináší 50 případů vraždy k vyřešení. Přitom je třeba určit kdo zabil oběť ve kterém pokoji, čím a kdy. Tyto informace se nacházejí ve svislém sloupci, který je postupně kompletován na základě poskytnutých útržků informací na kartičce s případem. Jenom část informací ovšem umožňuje jednoznačnou identifikaci všech potřebných aspektů, takže zásadní prostor je ponechán dedukci hráčů.

 

 

Je zajímavé, že zrovna v prvním případu byl zavražděn Martin, a to maskérkou! (osudné varování? Tak nesnesitelný snad ještě nejsem!, i když....). Hra přitom poskytuje tři úrovně obtížnosti (odstupňované barevně od zelené po červenou) a spoustu místa pro spekulace hráčů. Řešení je ovšem vždy pouze jedno dle kontrolní kartičky. Zatím se však můžeme pochlubit 100 % úspěšností.

 

 

A pokud chce před vraždami někdo raději prchnout do nějakých klidnějších časů, pak můžu doporučit výroční opus magnum "Back to the Future: The Ultimate Visual History". Vskutku monumentální kniha hodná slova ultimátní! Původní myšlenky, první verze scénáře, obšírné informace ze zákulisí od nejpovolanějších osob, sběratelské přílohy...., no prostě, ultimátní!

Kec a rétorika

Lepší moci hrst než práva pytel. Nepřilžeš-li, neprodáš. Sliby se slibují, blázni se radují. Dobré slovo - lepší než peněz mnoho. Mnoho může pečeť v listu, více slovo včas a k místu.... Umět se dobře vykecat se stává stále pozoruhodnější devizou, kdy mnohdy posluchači věnují větší pozornost tomu, jak je něco říkáno než tomu, co je říkáno.

 

Být dobrým mluvčím a rétorem, kterého je radost poslouchat se údajně může naučit každý (dle kurzu "Veřejná prezentace a rétorika", kterého jsem se zúčastnil). Dejme tomu, ale také se nabízí otázka, zda-li chce posluchač skutečně rétora nebo spíše někoho svým vyjadřováním více blízkého. Někdy by bylo takřka až groteskní vymýtit ten pestrobarevný svět vyjadřovacích prostředků a nahradit jej unifikovaným přístupem.

 

Když jsem stál před svou první přednáškou, tak mě ani nenapadlo zabývat se jakkoliv formou. Od první do poslední chvíle jsem pracoval výhradně na obsahu, aby byl snadno pochopitelný pro posluchače. Přitom záchytné body pro mě tvoří tabule s výpočty, grafy, schématy a tabulkami, které na ni kreslím pro názornost. Takže vždy vím, o čem budu mluvit a zbytek je na momentální improvizaci dle zpětné vazby od publika.

 

A ono to funguje. Pokud se někdo obáváte veřejných vystupování, pak zcela zbytečně. V této disciplíně se jasně potvrzuje, jak je čas relativní a dotace 90´ uteče velmi rychle. Dokonce tak rychle, až mě párkrát upozornili zvedající se lidé, že už by bylo na čase skončit.

 

Samozřejmě se objeví i perné chvilky. Nejvíce náročná na pochopení byla zejména moje 10. přednáška, která se zaměřila na představení komplexní metodiky pro moderní strategické řízení podniku. V první polovině se v přehršli vzorců a schémat studenti zcela evidentně "nechytali", aby se pocit "je to tady, jsem šílený vědec, který čmárá po tabuli kryptogramy a nikdo mu nerozumí" zvrátil konečně v druhé polovině v triumf, kdy praktické příklady umožnili pochopení všeho předcházejícího v oboustranné diskuzi. Pokud bych měl sestavit seznam doporučení k úspěšně vedené přednášce z hlediska formy, pak by se jednalo o tři zásady:
 

• Pokud nemáte mikrofon nemluvte, nekřičte, ale volejte!
• Využívejte co největší plochu svého "jeviště".
• Nemyslete na formu, ale na obsah toho, co říkáte.

Takže bez obav a s chutí do toho, žádná speciální průprava není potřebná a místo obav je vhodnější respekt k účastníkům i sám k sobě. Stačí si věřit a zapracovat na obsahu.

Star Wars: EVII

Návrat Jediho - Darth Vader likviduje Imperátora, aby zachránil svého syna a svět. Celá předaleká galaxie se raduje z vítězství a nastolení rovnováhy. A nebo ne? Nikdy jsem nebyl fanda Star Wars, ale chápu, že pro někoho se jedná o největší kultovku. Fan base je opravdu mimořádná. Hlasitá a všudypřítomná.

 

Stádovosti vstříc

A to jde o jednu rodinu - Skywalkerovi - zatracená famílie! Pro dobro celého vesmíru by bylo nejlepší založit organizaci s cílem vyhladit Skywalkerovi z povrchu jakékoliv planety (děda Anakin prosazoval temnou stranu síly, trpěla celá galaxie (EI - III), syn Luke prosazoval světlou stranu síly, otci navzdory trpěla celá galaxie (EIV - EVI), vnuk Kylo prosazuje temnou stranu síly, trpí celá galaxie (EVII - IX),....).

 

Episody IV - VI jsou sevřeným vesmírem, který funguje sám o sobě, není třeba cokoliv dodávat. Episody I - III jsou pak jakýmsi rozšířením, které ale funguje pouze ve spojení s původními filmy. A EVII se bohužel vydává moderním směrem nekonečných filmových seriálů. Takže zodpovědět otázku, je to dobrý film sám o sobě, je složitou záležitostí.

 

Robot, co má koule!

Lucas odešel z postu režiséra i producenta a předal žezlo Abramsovi. Tomu Abramsovi, u jehož Star Treku jsem brblal, že je to takové šablonovité a předvídatelné. Řemeslo má hoch v ruce, ale chybí onen pověstný osobitý rukopis. Se Star Wars zlepšení nepřichází a navíc má Abrams zásadní problém i s expozicí. První zhruba půl hodinu (až do prvního letu s Millenium Falcon) jsem se nudil. Kde nic, tu nic. Povážlivě dlouhý prostor měl být pravděpodobně věnován představení nových postav, jenže o těch stejně nevím prakticky nic:

- Rey na něco čeká, zřejmě jí tíží něco z minulosti, co, není jasné.
- Finn před něčím utíká, zřejmě ho tíží něco z minulosti, co, není jasné.
- Poe je nejlepší pilot Odboje,.... a to je vlastně všechno.



Síťovka je věčná, v čase Vánoc velmi aktuální

Přitom postavy byly hlavní devizou Lucase, který jim dokázal vtisknout charakter a jednoznačnou motivaci. Chápu, že Disney má za cíl prodat co nejvíce filmů, knížek, her, videoher, deskových her, atd., jenže v tomto podání mám pocit, že mi v kině pustili celovečerní trailer na určitý vesmír, který se roztahuje napříč až mnoha médii. Zatímco EIV tak funguje jako plnohodnotný film, EVII působí spíše jako pilot k televiznímu seriálu, který jen letmo načrtne výchozí prvky:

 

- Impérium / První řád je znovu u moci a stojí proti Republice.

- Leia, Han se víceméně snaží něco udělat, Luke rezignoval.

- Jsou tu tři nové postavy, na jejichž bedrech to bude celé ležet.

- Postavit Hvězdu smrti je zjevně snadné.

 

Žvejkal snad nestárne!

Jakoby fanoušci točili film pro fanoušky. Jenže s moc velkou pietou. Pocit deja vu se dostavuje až příliš často, namísto přísunu něčeho nového. Jedná se tak o povážlivý krok zpět, což je paradox vůči novátorskému přístupu Lucase v roce 1977, kdy do kin odvážně vpustil brakovou pohádku nepodobnou ničemu dosud existujícímu. Nové Star Wars napodobují ty staré, až lze hovořit o tenké hranici mezi sequelem a remakem:

 

- Luke, Han a Leia se vydávají za pomoci prastaré moudré postavy (Yoda) a Povstalců do bitvy proti Impériu v čele s posledním Sithem (Palpatine) a jeho učedníkem (Darth Vader). Luke se přitom musí pod vedením Obi-Wana stát Jediem. A Han sbalí ženskou.

- Rey, Finn a Poe se vydávají za pomoci prastaré moudré postavy (Maz Kanata) a Odboje do bitvy proti Prvnímu řádu v čele s posledním Sithem (Snoke) a jeho učedníkem (Kylo). Rey se přitom musí pod vedením Lukea stát Jediem. A Finn sbalí ženskou.

 

Stará garda na sebe nechá čekat

Největší deviza originální trilogie se zároveň změnila v největší slabinu. Darth Vader byl ikonickou postavou celého univerza, nekompromisní, cílevědomý a nebezpečný protivník. V EVII však záporák prakticky absentuje. Thanovský Snoke působí jako úřednický majitel továrny na ničení planet, jenž má k ruce pouze málo schopného eléva, kterého porazí i dívka, co se poprvé chopí světelného meče. Není tu žádný mýtický Jedi nebo Sith, ti jsou už prakticky mrtvou legendou. Nekoná se tak ani žádný velkolepý a osudový souboj, který byl dosud vrcholem každého filmu:

 

- Obi-Wan vs. Darth Vader

- Luke vs. Darth Vader

- Darth Vader vs. Palpatine

- Qui-Gon Jinn vs. Darth Maul

- Anakin vs. Darth Tyranus

- Obi-Wan vs. Anakin (Yoda vs. Palpatine)

 

Fotka s dědou na hrázi mu nestačila....

V předaleké galaxii také stále neznají reverzní engineering, aby se poučili z nezdarů původních Hvězd smrti, protože i tu novou lze zničit obdobnou skulinou v plánech. A tak je to stejné i s celým filmem. Hvězda smrti je x-krát větší než původní a EVII má x-krát větší rozpočet než EIV. Nic nového se však nedostaví. Na co se těšit / netěšit v příštích letech? V EVIII se stane Luke mentorem Rey, Finn odhalí své tíživé tajemství z minulosti a Kyle dokončí výcvik. V EIX Rey zabije Kylea, který na poslední chvíli zalituje svého rozhodnutí připojit se k temné straně síly a rovnováha bude opět nastolena.... až do Episody X s pravnoučaty Skywalkerovými.

 

Uvádím zejména negativa, protože s tak vyhypovanou filmovou událostí roku bych čekal více říznější přístup nebo novátorství, nikoliv pouze opis. Jinak se jedná o řemeslně zvládnutý blockbuster, který si návštěvu kina zaslouží.

Blockbustery

Steven Spielberg dal svými Čelistmi vzniknout novému kulturnímu fenoménu - blockbusterům. Filmům, které doslova zboří celý blok, protože na ně půjdou všichni - od celuloidem dosud nedotčených malých dítek po jinak letargické seniory. Další fáze byla nevyhnutelná - sequelitida. Co jen může, musí mít pokračování. Průkopnické byly v tomhle ohledu zcela jistě Star Wars. Nejprve samostatně fungující film s happy endem se rozrostl do jednoho z největších filmových vesmírů.

 

Uvíznu v 1885?! U všech skotů!

 

Zatímco u prvního filmu musíme být originální, na pokračování se dá vytvořit funkční šablona, kterou využily i zásadní trháky v prakticky nezměněné podobě od let 70. až do současnosti. Tedy pokračování, prohloubíme mytologii, aby se z našeho původního filmového jedináčka stal svébytný vesmír:

 

• Necestujeme pouze do minulosti, ale i budoucnosti a vytváříme alternativní časové linie (1885).
• Nebojujeme pouze s Impériem, ale i ze zrádci z vlastních řad a potkáváme zásadní osoby (Yoda).
• Nepotýkáme se pouze s vlastním pechfóglovstvím, ale i se starými známými (Davy Jones).
• Nebojujeme pouze s Matrixem, ale i nejednotností ve vlastních řadách (Zyon).

Ať mě zmrazí do karbonitu, jestli Landovi nemůžu věřit!

 

Přitom bude nejvýhodnější, když dvojku s trojkou natočíme zároveň. A hlavně, abychom pojistili návštěvnost i pro trojku dopředu - našemu hrdinovi se stane něco hrozného, co udrží diváky v napjatém očekávání na pokračování:

 

• Emmett Brown je úderem blesku přenesen do roku 1885, je třeba jej zachránit.
• Han Solo je zrazen a zmražen do karbonitu, je třeba jej zachránit.
• Jack Sparrow je spolknut Krakenem, je třeba jej zachránit.
• Neo je uvězněn v prostoru mezi Matrixem a realitou, je třeba jej zachránit.

Tohle zvířátko už nešlo jen tak spláchnout do záchodu....

 

Fungovalo to a naše dvojka v tržbách překonala jedničku. To musí dokázat i trojka, ale jak na to? Budeme pokračovat v napětí, když to tak pěkně zabralo. Na našeho zachraňovaného hrdinu si počkáme:

 

• Ostatní postavy projdou řadou peripetií než se na scéně po cca. 20´ konečně objeví Doc Brown.
• Ostatní postavy projdou řadou peripetií než se na scéně po cca. 15´ konečně objeví Han Solo.
• Ostatní postavy projdou řadou peripetií než se na scéně po cca. 30´ konečně objeví Jack Sparrow.
• Ostatní postavy projdou řadou peripetií než se na scéně po cca. 20´ konečně objeví Neo.

S imigranty neměl Matrix slitování

 

Jenže pracujeme na pověstném vrcholu trilogie. Čím to budeme propagovat? Chce to něco extra, z čeho popadají čelisti na podlahu už při traileru. Monumentální finále, co sice spolkne většinu rozpočtu, ale bude pamětihodné:

 

• Delorean se řítí po kolejích tažený vlakem, není cesty zpět.
• Han Solo a spol. bojuje s Impériem, Luke si to vyříkává s fotříkem, není cesty zpět.
• Jack Sparrow bojuje na férovku s Davy Jonesem, není cesty zpět.
• Neo se střetává ve finální potyčce s agentem Smithem, není cesty zpět.

S tátou si toho vždycky měli tolik co říct

 

V rámci koncepčního zaměření trilogie je zároveň možné identifikovat tendence k "ustřelení se" druhého dílu novým směrem (Indiana Jones se uchýlil k více brakoidní atrakci, Highlander se přesunul od historické fantazy k pohádkové sci-fi,...), aby pak díl třetí "napravoval" reputaci (Poslední křížová výprava tvořící nejpovedenější část quadrilogie a Highlander 3 raději přímo navazující výhradně na jedničku).

 

V některých případech naopak dvojka představuje téměř remake úspěšné jedničky (Ghostbusters, Mumie). A co teprve Marvel se svými adaptacemi comicsů....., inu pro seriálové blockbustery a jejich variované algoritmy je na trhu evidentně stále dost místa.

Originalita

Jak ten zatrolený výrobek prodat? Na každém rohu číhá konkurent se svou alternativou a lidé musejí odrážet marketingové působení všemi dostupnými prostředky od naštvaného položení telefonu až po umístění květináče na hlavu obchodního zástupce z dostatečné výšky. Jako by to nešlo jinak, chytřeji. A ono to jde.

 

 

Nejdříve si lidé čaj připravovali ve fortelných růžích, pak přešli na jednoduché pytlíky, ale ani to jim nestačilo. Je libo pravý indiánský bylinný čaj? Vždyť ten pytlík to sám nabízí - Teapee.

 

 

Výrobky ze dřeva se staly z dřívější takřka jediné možnosti, jak vyrobit nástroje do kuchyně, luxusním produktem, který stojí v kontrastu k levným plastovým variantám. Tak proč nezdůraznit čistě přírodní původ vhodným obalem.

 

 

A když už jsme v kuchyni. Co takhle poctivá domácí práce, koláčky, jako byste právě vytáhli z trouby. Díky důvtipně řešenému balení doslova (jen ten ohřev pravděpodobně není v možnostech kartonové trouby).

 

 

Kvalitně nebo zadarmo! Hřměli dříve přisluhovači marketingu v ulicích, aby patřičně zdramatizovali nabídku. Festina umí dramatizovat elegantněji, kdy je prezentovaná voděodolnost skutečně podávána jako důkaz místo slibů.

 

 

Med se u nás typicky prodává v zaměnitelných zavařovačkách, přitom klasická výstavba úlu si přímo říká o odpovídající zpracování obalu, jehož součástí je i praktický naběrák na med, který po použití zase jednoduše zašroubujete zpátky.