Sociální pojištění je břímě. Oficiálně jedno z mnoha daňových břemen, které uvaluje stát jako sankci za příjem. Přijímám tento pohled, protože solidarita je pouze malá část těchto prostředků a hlavní problém se nachází v tom, jak nezodpovědně stát s těmito prostředky "hospodaří". Přitom úroveň celkového zdanění v ČR přesahuje 50 % příjmů. Dříve vedli lidé války kvůli platbám desátku, dnes by se zhrozili, když (a to vynechám majetkové daně):
- Sociální pojištění
- Zdravotní pojištění
- Daň z příjmu
- Daň z přidané hodnoty
- Spotřební daně
Přitom zdravotní pojištění beru jako jediné oprávněné v dané výši, kdy se pojí s určitým účelem pro poplatníka. OSVČ si každý měsíc platí sociální pojištění minimálně 1.943 Kč, ročně ještě zaplatí daň z příjmu. A jakoby to nestačilo, stát ještě inkasuje DPH a spotřební daně z produktů a služeb. Řekněme čtvero zdanění, které odpovídá zhruba 51 % celkového příjmu.
Pokud přijmete bohulibý záměr dále se vzdělávat a rozšiřovat vědění, pak samozřejmě musíte myslet i ekonomicky, protože čas je nejdražší veličina. Stipendium samo o sobě Vás neuživí, takže je potřeba něco přivydělat, jenže ejhle, pokud je Vám více než 26 let, pak se břemene sociálního pojištění opravdu jen velice těžko zbavuje. Prakticky máte pouze tři možnosti:
- Nechat se zaměstnat (pojistné platíte částečně, zaměstnavatel se podílí)
- Pracovat na dohody o provedení práce do určité výše (platí za Vás druhá strana dohody srážkou z celkové odměny)
- Přestat vydělávat a nahlásit se na úřadu práce (platí za Vás úřad práce)
Tudíž jste ve stavu, kdy musíte sociální pojištění platit za jakékoliv okolnosti nebo toto břímě přehodit na někoho jiného. Sociálního na sociální pojištění přitom není nic. Za relativně velkou současnou finanční oběť zajistíte pouze minimální potenciálně budoucí příjem v důchodu, kdy většinu částky spolkne věčně hladový chřtán státní správy, který tak brzdí ekonomiku seč může.
Proč je malá ochota pracovat?
Vysoké zdanění příjmů!
Proč je nízká poptávka nestimulující růst HDP?
Vysoké zdanění spotřeby!
Z hlediska ekonomie je to samozřejmě problém daleko širší, avšak prvotní motivace k jednání či nejednání začíná vždy u člověka jako výrobní faktory nabízejícího a statky spotřebovávajícího subjektu, který bude tím více pracovat (produkovat), čím větší mu činnost zajistí příjem a tím více nakupovat (stimulovat poptávku), čím větší koupěschopnost mu stát dovolí.
Žádné komentáře:
Okomentovat