Purpurový vrch

Všichni určitě znáte takový ten pocit "už aby to bylo", když vám chce filmař nejprve představit postavy, aby je mohl následně v souladu s horrorovým žánrem nemilostně odkrouhnout. Často jsou to jen načrtnuté karikatury, které už z podstaty nemohou zaujmout. S Purpurovým vrchem je to jiné.

 

Barvitý svět Purpurového vrchu je oděn do kontrastu USA / Anglie

Celá úvodní čtvrtina - třetina je nehorrorová s důrazem kladeným na uvedení hlavních aktérů. Mia Wasikowska hraje lehce naivní spisovatelku Edith Cushing (zdaleka ne jediná narážka na klasické hammerovské horrory), které se nedaří prorazit se svým románem. Tu jí ale "osud" přivede do cesty Thomase Sharpa (Tom Hiddleston), zchudlého baroneta, který je však splněným dívčím snem. Při scéně valčíku se svíčkou jsem si říkal, takhle vyvedenou romanci už jsem dlouho nezažil (na plátně) a přál jsem si, aby to těm dvěma vyšlo. Jednoduše a bez komplikací vstříc happy endu....

 

 Z těch všech si přišel právě pro ni....

 

Jenže ejhle, jsme pořád v žánru horroru a vydařeně budovanou romanci tak záhy narušuje Jessica Chastain jako baronetova tajemná sestra a potenciální tchán se taky netváří na možný vztah své dcery s přívětivostí. Ohavná minulost se pomalu dostává na povrch a varování hrdinčiny matky ze záhrobí "vyhýbej se Purpurovému vrchu" dostává jasné obrysy.

 

Guillermo del Toro si po spektakulárním Hellboyovi nebo Pacific Rim vybral nezvykle komorní příběh. Nejde zde o digitální eskapády ani o hledání nových marných uliček žánru typu Paranormal Activity nebo Saw, ale spíše o poctu již klasické Hammer produkci 50. let. Příběh je hnedle průhledný a tvůrci si nechávají nahlížet do karet. Jde předně o atmosféru a pečlivě budované charaktery. Každá postava má svou motivaci a vnitřní konflikty jsou díky tomu uvěřitelné.

 

 Samotné sídlo skrývá nejedno nepěkné zákoutí....

 

Otázkou je, jestli si Purpurový vrch najde své diváky. V podstatě nepřináší nic nového, za to nabízí něco, čeho se žel valné většině současných horrorů nedostává, a to poctivou filmařinu ze staré školy s opulentní výpravou a kvalitními herci (s Chastain by chtěl těžko někdo být dobrovolně sám v jedné místnosti a Hiddleston si vystřihnul krásně nejednoznačnou postavu s dilematem bublajícím pod povrchem). Pokud vám tak horror něco říká, jděte do tohoto skrz naskrz tradičního kousku.